|
Model: Focke Wulf A-8
Měřítko: 1/32
Výrobce: Hasegawa
Katalogové číslo : ST 21
Počet dílů : 93 plastových, 6 čirých, 4 pryžové
Cena: cca 1100,- Kč
Někdy v průběhu loňského roku pustila mezi modeláře
japonská Hasegawa nádherný model Focke Wulfu Fw 190 D-9.
Dalo se předpokládat, vzhledem k množství alternativních
dílů, že se na trhu co nevidět objeví i další verze
tohoto nádherného stíhače. Přesně tak se stalo a letošní
novinkou je bitevní, těžce vyzbrojená varianta (2x MG
131/13, 4x MG 151/20) - Fw 190 A-8. Hasegawa v minulosti
též vyráběla modely Focke Wulfu Fw 190 D-9 a A-5/6/8,
ale to se zmiňovanými novinkami nemá naprosto nic
společného.
Jak tedy vypadá zbrusu nový „Fokouš“? Jeho předností je
především perfektní rytí paneláže do hloubky a absence
otřepů. Dalším kladem stavebnice jsou naprosto
excelentně zpracované detaily jako například kokpit,
podvozková šachta a motor BMW 801. Motoru je jen část,
ale to v žádném případě nevadí, protože z něho nebude
moc vidět, po nalepení vrtule a chladícího
dvanáctilopatkového větrníčku těsně za ní.
Již jsem se zmiňoval, že je kokpit excelentně
zpracovaný, ale boční panely a palubní deska spíše
odpovídají verzi D-9, kterou Hasegawa vydala loni! Je
nutné tuto partii upravit dle dostupných podkladů,
protože v interiéru byly rozdílné přístroje a páčky. Na
druhou stranu je pravda, že je palubní deska poměrně
dost utopená uvnitř trupu a tudíž z ní není moc vidět.
Ještě před tím, než začnete barvit kokpit letounu
černošedou RLM 66 Schwarzgrau, je nutné odstranit dvě
stopy po vyhazovačích na bocích trupu a dokonale
začistit vnitřek plechového krytu nad palubní deskou,
který má zevnitř nepříjemné vtaženiny. Potěšující je, že
stavebnice obsahuje poměrně slušně zpracovaný zaměřovač
REVI??, na který bude stačit pouze dolepit zaměřovací
skla, dle fotografií například ve Walkaroundu, či na
dobových fotografiích. Na levé straně uvnitř kokpitu se
nachází schránka na mapy, ale ta je nalisována pouze
jako obdélníkový panel. U tak velikého měřítka by bylo
dobré tento detail dodělat například plastikovou
destičkou tloušťky 0,2 mm a nezapomeňte také na kožený
pásek, který mapy uzavíral. Vlepení kokpitu do trupu šlo
bezvadně, jen se mi nelíbí skosení hran na zadní části
kokpitu, které je vidět, pokud se odsune překryt kabiny.
Fotografie skutečných Fw 190 takové škvíry nikde
neukazují, proto jsem je opatrně přetmelil pomocí
dvousložkového Miliputu, uhladil vodou a doplnil rytí.
Na dílech trupu jsem objevil podlouhlé propadliny vždy
tam, kde se na jeho vnitřku nachází nějaká výztuha, či
žebro. Je to nepříjemnost a rovněž bezpodmínečně nutné
tyto propadliny odstranit, aby se tento nedostatek
neprojevil po nabarvení. A když už jsem se opřel o
propadliny zaviněné detaily, nalisovanými z druhé strany
dílů, tak větší množství jich je možné nalézt jak na
vrchních dílech křídla, tak na spodním. Některé
propadlinky stačilo zlehka přebrousit pomocí namočeného
smirkového papíru hrubosti 800. Ovšem naprostá jobovka
jsou obrovské propadliny na venkovních částech klapek
křídla. Ty jsem byl nucen poměrně výrazně vytmelit a
zlikvidovat.
Perfektně má model zpracovanou podvozkovou šachtu s
množstvím detailů a v jednom kuse, což je skvělé.
Součást dílu šachty je též pomocné žebro, které po
vlepení šachty do spodního dílu křídla zajistí správný
úhel vzepětí. Při vlepování podvozkové šachty do křídla
doporučuji pomocí svorek dokonale přitisknout celý díl
ke křídlu, aby se vyloučili jakékoli nepatřičné spáry.
Spolu s vlepováním šachty je dobré přilepit prostřední
díl křídla nad podvozkovou šachtou s otvory pro
vypadávání prázdných nábojnic od kulometů MG 131/13.
Otvory jsem zespodu otevřel frézkou a vytvořil
obdélníkové sloupky, aby otvory byly hluboké a
nevypadali tak ploše.
Navíc je dobré sestavu křídla s vlepenou podvozkovou
šachtou nechat alespoň jeden den vytvrdnout. Ještě před
zkompletováním celého křídla je nutné odstranit
nepříjemné vyhazovače mezi žebry uvnitř křídla pod
otevřenými klapkami. Samozřejmě, pokud chcete klapky
ponechat v otevřené pozici. Jestliže se tak už
rozhodnete, pak je nutná úprava úhlu otevřených klapek.
Klapky se ve skutečnosti mohli otevřít pouze do úhlu
60°, ale stavebnice představuje úhel mnohem větší a
nevypadá vše jak má. Opět je ovšem dobré celou sestavu
klapek kontrolovat dle podkladů. Absolutní hnidopich
doplní doprostřed klapky pásek s vyznačením úhlu
otevření klapky od 0° do 60°. Číslo pak bylo vidět na
vrchní straně křídla přes kruhový otvor a pilot tak měl
vizuální kontrolu, zda jsou klapky vysunuté tak jak si
představoval. Obdobný indikátor je také na horní ploše
křídla přímo nad podvozkovou šachtou. Jedná se o tyčku
(tzv. policajt), který upozorňoval pilota o momentální
pozici podvozkových nohou. Podvozkové nohy má model
naprosto perfektně zpracované. Jediné co je potřeba
doplnit jsou rozvody a drobné kablíky. Nepříjemností je
poměrně výrazná propadlina v díle zalamovací vzpěry,
kterou je nutné odstranit. Nepřesně má model zpracovaný
úchyt hlavně kanónu MG 151/20, procházejícího přes
podvozkovou šachtu. Stavebnice představuje kuželovitý
útvar, který ale nemá nic společného se zámkem kanónu.
Tuto partii je nutné vyrobit kompletně od nuly. Stejně
tak je nutné přepracovat ostruhové kolo, které je
vylisované spolu s podvozkovou nohou. V tomto měřítku to
už je opravdu ostuda. Nově je nutné vytvořit vzpěru
tvaru písmene „H“ – ta je odstříknuta jako plná
destička. Já jsem ostruhové kolo odřezal od vidlice,
upravil a vytvořil skoro znovu. Stejně tak je dobré
vytvořit šikmé žebro uvnitř SOP, jinak bude přes otvor v
podvozkové šachtě ostruhy vidět až do trupu.
Spojení křídla s trupem mi nečinilo sebemenší potíže a
potřeba tmelit byla jen v místě přechodu do motorového
krytu. Samotný motorový kryt je rozkrájený na pět dílů
včetně předního prstence s olejovou nádrží. Podobně má
motorový kryt vyřešený Tamiya a Dragon u svých
čtvrtkových stodevadesátek. Nádherně je zpracovaný kus
motoru BMW 801, který se vlepuje doprostřed motorového
krytu. Díky vnitřním žebrům jsou opět zvenku krytu
podlouhlé propadlinky, které je nutné přetmelením
odstranit. Připojení celého motoru k trupu nebylo
problematické, ale v jeho vrchní části se objevila spára
o několik desetinek širší, nežli vespodu. Problém jsem
odstranil přilepením tenké destičky plastiku k
odklopnému krytu kulometů MG 131/13.
Průhledné díly má model krásně čiré, ale mrzí mne, že
stavebnice obsahuje pouze plochou kabinku, respektive
její odsunovatelnou část. Existují též fotografie Fw 190
A-8 i s vypouklou kabinkou, takže pokud budete chtít
postavit jinou kamuflážní variantu, nežli se nachází ve
stavebnici, tak jste nepříjemně omezeni.
Model obsahuje dva Focke Wulfy, které máte možnost si
postavit. Oba představují Fw 190 A-8 ve standardní
kamufláži RLM 74 Graugrün / RLM 75 Mittelgrau na
vrchních a RLM 76 Lichtgrau na spodních a bočních
plochách. Boky trupu navíc pokrývají stříkané
nepravidelné flíčky RLM 74/75 pro rozbití siluety
letounu při letu nízko nad zemí. Jedná se o mašinu od
2./JG 54 Grünherz Leutnanta Hanse Dortenmanna z června
1944 ve Francii (červená 1) a druhým je letoun od
9./JG
5 Eismeer Feldwebela Rudolfa Artnera z února 1945 v
Norsku (bílá 10). U bílé 10 je poněkud zvláštní
sedmimístné W.Nr. 7432197, což mi připadá poněkud
nepravděpodobné, ale bohužel nevlastním fotografii,
takže si tuto anomálii nejsem schopen ověřit. Bohužel se
mi nikde v mých podkladech nepodařilo nalézt fotografie
ani prvního stroje od 2./JG 54, takže jsem byl nucený se
spolehnout na stavební návod.Nakonec jsem se ale přeci
jen rozhodl postavit mašinu Rudolfa Artnera, protože má
na SOP vyznačené sestřely a krásný emblém JG 5 Eismeer.
Jakub "Kubrt" Vilingr
Prameny:
1. E. Brown Ryle, Malcolm Laing; Walk Around Fw 190 A/F;
Squadron/Signal Publications
2. Manfred Griehl, Joachim Dressel; Focke-Wulf Fw 190/Ta
152; Motorbuch Verlag Stuttgart; 1997
|
