FOCKE WULF FW 190 D-9, 1/32 HASEGAWA

Jó Dora, to je moje láska! Jakmile jsem uviděl tuhle novinku ve dvaatřicetině od Revellu, srdíčko mi zaplesalo. Na objemné krabici je nádherný obrázek stoupající „hnědé 4“ od 7. Staffel, II.Gruppe, Jagdgeschwader JG 26. Mašina je to podle mě opravdu zajímavá, protože je vybavena ocasními partiemi z fenomenální výškové stíhačky Ta 152. Takto upravené stroje byly údajně postaveny minimálně tři. „Hnědá 4“ z Celle je známa z minimálně dvou fotografií, stejně jako část „černé 6“ (pramen 3) a v polské publikaci (pramen 1) je bokorys „žluté 6“ W.Nr. 500 648.
No, abych to moc neokecával. Revell nám totiž hezky ušetřil penízky pracně střádané do modelářského prasátka, protože stavebnici prodává za 699,- Kč a ono se jedná o přebalenou Hasegawu, která se prodává za bratru 11 stovek! Původně jsem do téhle Dory nechtěl jít, protože už mám „hnědou 4“ postavenou, pomocí konverze ve čtvrtce, ale po zběžném prozkoumání výlisků jsem objevil směrovky obě! To znamená jak širokou ála Ta 152, tak i standardní ze sériových D-9, takže nebylo co řešit!
Stavebnice je odstříknutá ze šedomodrého plastiku. Díly mají perfektní ostré negativní rytí a množství vystupujících detailů nad povrch dílů. Jedná se o různé šrouby nebo žebírka na pohyblivých částech křídla, svislé a vodorovné ocasní ploše. Křídlo má oddělené přistávací klapky v křídle. Klapky mají i částečně naznačenou vnitřní konstrukci křídla. Největší radost mi pak udělalo zpracování kokpitu a hlavně podvozková šachta. Šachta má oddělené střední, vnitřní krycí plechy a pod nimi zadní část motorové jednotky i s ložem, kabeláží a zásobníky munice k motorovým kulometům MG 131/13. Také mne potěšilo, že hlavně vnitřních kanónů MG 151/20 procházející přes podvozkovou šachtu se vlepují samostatně a nejsou součástí podlahy šachty, jak je tomu například u čtvrtkových modelů Dragonu/Italeri a Tamiye. Trochu mne zarazilo, že ostruhové kolečko je odstříknuté spolu se svojí nohou. V tomhle měřítku to už je ostuda. Plech přes prostředek podvozkové šachty s otvory pro vypadávání prázdných nábojnic od kulometů MG 131/13 se vlepuje samostatně a myslím si, že by se za nějaký čas mohla objevit stavebnice Focke Wulfu Fw 190 D-11, popřípadě D-13. Taktéž samostatné jsou díly s krytem vnějšího zbraňového prostoru zespodu křídla. Fw 190 D-9 nenosil ve vnějších částech křídla výzbroj, ale například Fw 190 D-11 tam měl umístěné kanóny MK 108/30. Vyjma MK 108/30 mohl být v tomto prostoru umístěn ještě kanón MG 151/20. Podle druhu použité zbraně se pak měnil i tvar zmíněného krytu spolu s příslušnými otvory pro vypadávání nábojnic.
Perfektně je též zpracován chladič motoru, u kterého je možno ponechat klapky po jeho obvodě v otevřené či zavřené podobě. Chladič má naznačená žebra i z vnitřní strany, takže při otevřených klapkách bude vše vypadat dost dobře. Mimo jiné se u modelu nachází samostatné malé přisávání na vrchní části motorové kapoty pro přívod vzduchu do kokpitu, jak je známo z fotografií. Potěšující též je, že model obsahuje jak plochou, tak vypouklou kabinku. Takže je možné postavit i rané verze „fokouše“, popřípadě letouny z konce války. Rané verze D-9 měly ještě navíc trochu odlišný tvar odklápěcího krytu nadmotorových kulometů MG 131/13, přesněji pětidílný kryt, ale to je možné znázornit jednoduše dorytím.
Obtisky jsou na modrém papíře, tváří se tence a co je skvělé, obsahují kompletní čitelné popisky na jeden stroj a kompletní marking na 3 stroje. První a druhý představuje dvě ze tří doposud známých „Dor“ s velkou směrovkou z Ta 152. Jsou to, jak jsem již na začátku zmiňoval – „hnědá 4“ W.Nr. 500 647 od 7./JG 26 z letiště Celle u Hustedtu a „černá 6“, W.Nr. 500 645. Bohužel na „černou 6“ vlastním pouze jedinou fotografii na část ocasních ploch s viditelným W.Nr. 500 645 z publikace od Motorbuch Verlag (pramen 3), takže nejsem schopen celou kamufláž potvrdit. „Hnědá 4“ měla navíc na krytech podvozku zopakovanou čtyřku, ale ta je v obtiscích opravdu přehnaně malá. Vycházím z podkladů uveřejněných na internetu (http://www.users.bigpond.com/markltuc/fw190d-91.htm), kde se mimo jiné nachází fotografie zmíněné Dory a amerických obtisků Kommandeur Decals KD4701 FW JG 26 Low Numbers. Posledním nabízeným markingem je standardní D-9 W.Nr. 210 955 s „modrou 10“ na trupu. Stroj údajně sloužil u 4./JG 26 a létal na něm Ogfr. Karl-Heinz Braunert. Tuhle „Doru“ jsem ale nikde ve svých podkladech neobjevil.
Co zbývá mi ještě? Manželka model po zakoupení okamžitě zabavila a prý ho dostanu až k narozeninám. Dovedete si představit ta krutá muka? Až do narozenin nebudu spát a v bezesných nocích budu chodit okukovat zalepenou krabici s Dorou ve skříni a čekat...

P.S.

Alespoň si do svých vzdálených narozenin stihnu rozmyslet, jaký z doplňků by byl k modelu nejvhodnější. Z našich luhů a hájů mám na výběr odlévaný kokpit od Airesu za 329 Kč, popřípadě čtyři sady leptů od Eduardu. První na kokpit (Fw 190 D-9 interior set 32 099) za 350 Kč, druhou na doplnění exteriérů (Fw 190 D-9 exterior set 32 100) také za 350 Kč, třetí sada představuje nové klapky (Fw 190 D-9 landing flaps 32 101) za 395 Kč a poslední sada obsahuje veškeré krytky, revizní otvory a dorývací šablonky (Fw 190 D Acess and scribbing templates 32 104) na celý model a prodává se také za 395 Kč, stejně jako sada s klapkami. Eduard mimo to produkuje i masky na čiré díly (Fw 190 D XL 050) za 80 Kč a masky na stříkání kompletního výsostného označení (Fw 190 D National Insignia XL 514) za 95 Kč.

	Krzystof Janowicz; Focke Wulf Fw 190 vol. IV; Kagero; Lublin 2004
	E. Brown Ryle, Malcolm Laing; Walk Around Fw 190 D; Squadron/Signal Publications
	Manfred Griehl, Joachim Dressel; Focke-Wulf Fw 190/Ta 152; Motorbuch Verlag Stuttgart; 1997
	Marian Krzyzan; Fw 190D, Ta 152; AJ Press 1995
	Ing Tomáš Poruba, Ing Aleš Janda; Focke-Wulf Fw 190D & Ta 152; JaPo
	Nordine Khadir; En replique Fw 190 D-9 1/32; Replic No. 142; červen 2003