domů  |  o autorovi  |  tipy a triky  |  recenze  |  akce  |  odkazy  |  vzkazy  |  kontakt  
fotogalerie fotogalerie fotogalerie
       
   
měřítko 1/48 hodnocení
výrobce Special Hobby (short run) 5/10
katalogové číslo SH48032
počet dílů 81 plast, 8 čirých, 4 PUR, lepty složitost
cena 500 Kč █ █ █ █

BREWSTER F2A-3 BUFFALO, 1/48 SPECIAL HOBBY

Můj první dojem byl po otevření stavebnice F2A-3 Buffalo velice pozitivní. Mnohem hlubší negativní rytí, nežli u jiných stavebnic stejného výrobce, perfektně zpracovaný kokpit, motor, čiré díly, odlitky a lepty. Bližší prozkoumání ale odhalilo zalité rytí na několika místech a protlačenou stopu po vyhazovači na vrchní části levé poloviny křídla. Až potud jsem byl přímo nadšený a pohled do černé krabičky s bočním otevíráním mne opravdu potěšil.
S velkou chutí jsem se vrhnul na lepení modelu. Při prohlížení modelu už jsem jej viděl ve vitríně a předpokládal jsem maximálně čtrnáctidenní pohodovku. Znáte to: otevřete krabičku, chytnete slinu a v hlavě už patinujete… Vše jsem začal začišťováním dílů. Veškeré drobné díly mají poměrně výraznou dělící stopu od formy, takže například čtvercový profil je ze dvou stran plochý a z dalších dvou pěkně kostrbatý. Tak se mi rozplynuly vybásněné dva týdny, které se protáhly do konečných jedenácti. Bylo tedy nutné se každému jednotlivému dílu pořádně věnovat, aby byl výsledek opravdu parádní. Nejdříve jsem dal do kupy křídlo a přišlo další zklamání – zaplechované okno v podlaze je tak nějak jiné, než je výřez. Neumím si představit dělat americkou verzi s proskleným spodkem! No hádáte dobře, veškeré detaily jsem zničil a po přetmelení vzniklé spáry jsem to navíc musel nově narýt. Před slepením křídla jsem vlepil odlévaná žebra do křídla, ale ještě před tím je nutné základ pro podvozkovou nohu zostřit, aby tam odlitek dobře zapadl. Navíc vřele doporučuji udělat to, na co já jsem zapomněl – dořešit světlomet na spodní ploše křídla. Světlomet ze stavebnice je pouhá díra pod sklem bez detailů. Tento díl se klidně mohl nacházet mezi odlitky, škoda. Ve stavebnici je světlomet na obou spodních polovinách křídla, ale ve skutečnosti byl jen na jedné. Horší bylo, že vrchní poloviny křídla jsou na svou hloubku o necelý 1 mm delší, než je spodní část křídla. Tenhle detail mě docela otrávil a navíc mi přibylo docela hodně práce s doplňováním chybějícího materiálu.
Vybavení trupu jsem po vnitřním myšlenkovém boji zavrhl udělat podle návodu, jelikož jsem pevně přesvědčený, že by se mi za žádných okolností nepodařilo později udržet geometrii celého modelu. Návod nás totiž nabádá přilepit jednu vybavenou polovinu trupu k již sestavenému křídlu a nakonec přilepit tu zbývající. Osobně jsem raději šel cestou menšího odporu, kdy jsem slepil obě poloviny trupu až k zadní přepážce kokpitu a předek ponechal neslepený. Křídlo jsem osadil přesně dle návodu o přepážky, vzpěry a motor. Na křídlo jsem pak opatrně přetáhnul již dříve připravený, částečně slepený trup a myslím, že jsem si ušetřil množství bezesných nocí.
Na modelu mne ale obrovsky nadchnul kokpit a motor. To jsou dvě části stavby, na kterých jsem se zapekl a hustě se na nich vyřádil při barvení a patinování. Kokpit je opravdu skvěle vybavený. Při stínování a barvení to byla vážně nekonečná orgie. Jediná vada na tom perfektním kokpitu je v palubní desce. Jeden budík na filmu je totiž mimo a nepasuje do leptu, takže skoro třetina je mimo a šilhá. Nechal jsem to tak, ale nikomu neříkejte, že jsem byl líný to napravovat! Ono to po nalepení kabinky totiž není až tak vidět. Motor jsem doplnil o elektrické rozvody a táhla pístů, tedy až po tom, co jsem jej pracně začistil od otřepů a dělící linie z formy.
Po spojení křídla, trupu a nasazení motorového prstence jsem veškeré spoje zalil vteřinovým lepidlem a ne právě ideálně pasující spoje přebrousil 240 šmirglem a poté tmelil/brousil/dorýval/leštil až do zblbnutí. Na spodku trupu bylo nejvíce práce, protože jsem broušením musel zajistit pěkný, plynulý vejčitý průřez trupu. Model se mi v této partii zdál poněkud šišatý. Zanadával jsem si na svou blbost, kdy jsem se držel návodu a konec trupu lepil až po jeho sestavení. Samozřejmě, že se mi udělal asi 0,5 mm schod po celém obvodě. A přitom moc dobře vím, že takovéto řešení není dobré a je potřeba předem vždy přilepit díl k dané polovině trupu. Odpadlo by mi pak další masivní broušení a tmelení se ztrátou detailů a rytí. I těch sprostých slov mohlo být méně. Podvozkovou šachtou je vidět až na strop na pěkně omazaný spoj od lepidla. Kdyby mě to napadlo dříve, tak jsem tam vlepil třeba alobal a nabarvil jej. Stejně tak je vidět v prostoru mezi motorem a předním prstencem všechny vnitřní spoje, což nevypadá moc vábně.
Největší bomba na mě ale čekala, když už jsem se třásl na barvení – čiré díly! Zadní prosklená část překrytu je totiž z každé strany o 0,5 mm užší než trup. Ovšem zadní část kabiny tak vyřešit nešla, protože podle fotografií plynule přechází do trupu, takže jsem nejdříve brousil a poté několikrát dorovnával tmelem. Tohle mě vážně znechutilo, protože jsem musel být značně opatrný, abych nepoškodil čiré díly, které jsou mimochodem opravdu perfektní. Štítek kabinky je zase vepředu zaříznutý kolmo, takže jej bylo potřeba dotvarovat Miliputem k trupu. Skalpelem jsem musel zaříznout také schod, který vznikl po nalepení štítku k trupu. Odsunovatelná část kabiny by totiž nešla ke štítku vůbec dorazit. V otevřené podobě zase nesedí do kolejniček, ach jo.
Chuť jsem si spravil opravdu až při barvení. Poprvé jsem použil barvy Mr. Color. Výhoda je v jejich rychlém zasychání. Nevýhoda pak, že po přestříkání lesklým lakem Mr. C 184 se zespodu šedivé FS 26440 prodral preshading, takže jsem spodek nechtěně přepatinoval. No jo, tak příště se zase vrhnu na Aqueous Hobby, se kterými jsem si jistý v kramflecích. Obtisky jsou patrně od Aviprintu a pracovalo se mi s nimi znamenitě. Umisťoval jsem je na lesklý povrch a před patinou oleji je ještě jednou přestříkl lesklým lakem. Červeno-bílé pruhy na směrovce jsem zavrhnul dělat z obtisků a raději jsem je nastříkal. Olejovou barvu jsem jen pustil do spár a zbytek patiny vyřešil stříkací pistolí, kdy jsem opravdu silně naředěnou barvou na povrch nastříkal různé hady a flíčky, které dotvořily ošuntělý vzhled Buffala.
Co říci závěrem? Buvol ve vitríně vypadá opravdu parádně, ale na druhou stranu, nemohl by výrobce zajistit, aby se příště dalo stavět s minimem tmelu, šmirglů a nervů?

fotogalerie a popis

 

   

         
         
 

© Copyright 2002 - Jakub VILINGR (autor webu) - Ochrana se vztahuje na veškerý textový i obrazový obsah, včetně autorských postupů, návodů, apod. Jakékoliv kopírování obsahu webu je povoleno výhradně se souhlasem autora webu, kopírování ke komerčním účelům, reklamě nebo jinému typu propagace třetí strany je výslovně zakázáno.
© Copyright 2011 - Pavel ŠTĚPINA (Webdesign)